1) Dopis poslanci
2) Otevřený dopis panu starostovi (13/01/2006)
3) Holetín chce větrné elektrárny ???
4) Kontrolní závěr NKÚ ke kontrole obnovitelných zdrojů
5) Stanovisko prezidenta
6) Ekologie - článek Ivana Breziny
7) Tady to roztočíme - článek Marka Šálka
8) Tošenovský: proč říkám ne větrným elektrárnám
9) Politici varují před stíny větrných elektráren
10) Větrné elektrárny mohou poškodit trh i krajinu
11) Informační letáček firmy FORE
12) Anketa starosty obce
14) PROČ OS BABÁKY ŘÍKÁ "NE " VĚTRNÝM ELEKTRÁRNÁM?
13) Zamyšlení nad projektem obřích větrných elektráren u Hlinska v Čechách.
Lidé se od pradávna snažili využívat mimo síly zvířat také energii přírodních sil, zejména vody a větru, v současnosti také slunce, země a atomového jádra. Dosažení osmi procent výroby elektrické energie z tzv. "obnovitelných zdrojů" do roku 2010 je závazkem České republiky v rámci vstupu do EÚ. Těchto 8% má být složeno z produkce vodních elektráren, elektráren spalujících biomasu, slunečních a větrných elektráren (VE). Tento záměr je podporován zákonem 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, který nabyl účinnosti 1.7.2005, a ke kterému MŽP vydalo příslušný metodický pokyn. Současná 4% této výroby "zelené energie" jsou kryty především elektrárnami vodními.
Elektrická energie z obnovitelných zdrojů (OZ) je dotována, jsou pevně stanoveny výkupní ceny. Zákon 180/2005 Sb., to garantuje na 15 let. Kdyby tomu tak nebylo, znamenalo by to ohrožení provozu ne mnoha současných, povětšině malých VE a odrazení dalších investorů, zamýšlejících stavět ty velké, až 150 metrové. S těmi se v současnosti roztrhl pytel, lobisté se předhánějí jak ovlivnit starosty obcí a získat jejich souhlas s výstavbou VE na té či oné lokalitě, kde je to pro ně nejekonomičtější. Dotovaná cena této elektřiny skutečně působí.
Současné výkupní ceny elektřiny z OZ (4%produkce) jsou: voda - 1,55 Kč za kWh, slunce - 15 Kč za kWh, vítr - 2,7 Kč za kWh. Tržní výkupní cena (cena z neobnovitelných zdrojů, tepelné a atom.el.-96%produkce) je 0,85 Kč za kWh. Tento cenový rozdíl vede samozřejmě k deformaci reálného trhu s elektřinou. Je ale nutné zdůraznit, že dotace zahrnují také "cenu přírody", že každé ekologické řešení je jistě správné řešení, je ale nutno objektivně uvážit všechny souvislosti v celé šíři problému.
Pojďme se nyní zabývat konkrétním problémem, zamýšlenou stavbou a plánovaným provozem farmy velkých větrných elektráren v lokalitě Horního Babákova, v katastru obce Holetín u Hlinska v Č., kterou starosta obce Holetín se snaží ze všech sil prosazovat.
Hlavním hlediskem pro provoz VE, její rentability, je rychlost větru a četnost větrných dní v roce. Protože s velkými VE nejsou v Česku praktické zkušenosti, hledejme je v zemích EÚ. Např. Spolková republika Německo má v současné době instalovaný výkon ve větrných elektrárnách 17 000MW. Tento výkon je stejný jako výkon celé naší energetické soustavy. Temelím o 1000 MW by představoval minimálně 500 velkých (150 metrových) dvoumegawatových VE pracujících stále na plný výkon.
Břehy Severního moře jsou posety velkým počtem VE, síla a četnost větru je zde pravidelná, je to dáno prouděním vzduchu z moře na pevninu. Tyto VE byly počítány na dobu provozu 2700 hodin za rok (rok má 8760 hodin). V praxi se ale ukázalo že skutečný provoz je pouze okolo 1900 hodin v roce a to se nacházíme na pobřeží Severního moře. Zapamatujme si toto číslo a podívejme se nyní na situaci u nás v okolí Hlinska.
Stavbu VE chce na tomto místě provést firma FORE s.r.o., (IČO 26274698). Má se jednat o čtyři větrníky firmy VESTAS typu V90 o výkonu 2 MW, vysoké 150m (105m sloup + 45m lopatka). Celkový instalovaný výkon 8MW. Tato VE při rychlosti věru 5m/s pracuje na 12,5% svého výkonu, výrobu plného výkonu 2MW je schopen zajistit až vítr 12-13 m/s. Lokalita se dle větrné mapy (měření se provádí v 10m výšky nad zemí) nachází v oblasti s průměrnou roční rychlostí větru jen asi 5m/s.
Firma FORE má k dispozici měření z meteorologické stanice ve Svratouchu v 10 m výšky, plánuje zde měření ve 20 m a z toho hodlá usoudit na rychlost větru ve 100m na jiné lokalitě. Rychlost větru s výškou jistě stoupá, seriózní a vypovídající je pouze minimálně roční měření na dané lokalitě v dané výšce.
Firma FORE, zjištěno z jejího letáčku obyvatelům Holetína, přesto předpokládá, že jedna VE vyrobí 5 000 000 kWh elektrické energie za rok. Z tohoto čísla (5 000 000 kWh) a z čísla výkonu VE (2 MW = 2000 kW) lze jednoduše zjistit s kolika hodinami provozu firma FORE počítá. Podělíme 5 000 000 kWh výkonem VE 2 000 kW a dostaneme počet hodin provozu, 2 500 hodin za rok. Tedy na břehu Severního moře je provoz možný pouze 1900 za rok, zato ale v Holetíně bude foukat 2500 hodin v roce a pořád víc než 12 m/sec. Zbožné přání. Pro ilustraci v Krušných horách, které jsou dle větrné mapy "největrnější", je to z praxe jen 800-1000 hodin v roce.
Proč tedy firma FORE chce vlastně VE na Vysočině stavět? Vyjděme z jejích předpokladů. Investuje tedy 320mil. Kč, jistě si je bude muset vypůjčit, postaví čtyři VE, každou o výkonu 2 000kW, VE budou v provozu 15 let, doba provozu bude 2500 hodin v roce a garantovaná výkupní cena bude 2,7 Kč za kWh. Z těchto údajů lze jednoduše spočítat možný výdělek Třebíčské firmy FORE. Budou-li tedy VE 2500 hodin v roce v provozu, za jeden rok vyrobí 5 000 000 kWh (2 500h x 2000kWh), budou čtyři, to znamená, že vyrobí 20 000 000kWh (4 x 5 000 000 kWh) za rok, tedy vydělají při výkupní ceně 2,7 Kč za kWh 54mil. Kč (2,7Kč x 20 000 000kWh), budou-li v provozu 15 let jsou schopny vyrobit elektrickou energii za 810 mil. Kč (15 let x 54mil.). Tedy, je-li investice 320mil. Kč, lze říci, že se jedná o zcela jistě kladný hospodářský výsledek, cíl každého investora. Teď ale přijdou ta "ale". Držme se při zemi, doba provozu 1000 hodin za rok a už jsme na zcela jiných číslech. Už nedostaneme za elektrickou energii za 15 let provozu 810 mil. Kč ale 324 mil. Kč, což už není v porovnání s investicí vůbec příznivé. A to dodejme, že jsme se drželi 1000 hodin provozu za rok, což je horní laťka provozu VE v Česku a že jsme nepředpokládali změnu dotační politiky. Tak proč? Musíte si odpovědět sami!
Pod tíhou rostoucích cen energií se snažíme hledat alternativní zdroje, což je jistě dobře, ale neustále je nutno mít na paměti rentabilitu projektu v širších souvislostech. Firmy vyrábějící VE velice tlačí pomocí ekologických aktivistů na vlády jednotlivých zemí, aby vytvořily vhodné podmínky pro jejich investiční záměry, tedy dotovaly ceny elektřiny vyrobené z těchto zdrojů. Tato deformace trhu s elektrickou energií zvyšuje ceny energie nám všem. Firmy se snaží pomocí "lobismu" protlačit své produkty i do míst, kde to přírodě spíše škodí, než prospívá. Není jasné, zda firma FORE s.r.o., VE postaví (doporučujeme se podívat na její výpis z obchodního rejstříku), bude je jen provozovat, či má zde úlohu jakéhosi dohazovače, bílého koníčka? Za úvěry na realizaci státních programů obvykle ručí stát, takže každá banka ráda peníze půjčí a dál se nemusí zajímat o to, co se stane, když nebude vítr foukat, jak by podle plánu měl. Firma vyhlásí krach, banka dostane peníze od státu, někdo jistě neodejde s prázdnou, výrobce VE určitě ocení prodej svých stožárů za 320mil. Nebudou k tomu ještě repasované jako ty v Břežanech na Znojemsku? Může to být ale samozřejmě i jinak. Jedno je ale jisté, že zde povětšině chybí něco jako regulérní výběrové řízení se vším všudy. Jako kdyby v supermarketu vám do košíčku naházeli zboží, které je třeba prodat a vy si nevybíráte to, co opravdu potřebujete.
V Holandsku, Rakousku i Německu stoupá odpor proti VE, investoři přemísťují svá starší zařízení na východ. V Dánsku, Německu a Velké Británii se po protestech občanů nová zařízení VE instalují výhradně v neobydlených oblastech, na ostrovech či mělčinách Severního moře. Výzkumy ve Velké Británii dokládají, že lidé, žijící do vzdálenosti zhruba jedné míle (1,524 km) od VE, velmi často trpí bolestmi hlavy, nevolností, nespavostí, závratěmi, bušením srdce, hučením v uších, podrážděností, sníženou schopností koncentrace, stresem a depresemi způsobenými rušivými účinky optických efektů a zejména pak infrazvuku na lidské tělo. Mnozí to neunesli a museli se odstěhovat!
Je velice pěkné, že člověk po letech ničení krajiny hledá cesty jak jí pokud možno neškodit, je ale důležité nepodlehnout zelené demagogii jistých zelených demagogů a nedělat stejné chyby jako dělali naši sousedi ve svých zemích před 10-20 lety!
Pan starosta sliboval, že možný zisk z VE zaplatí svoz odpadu občanům obce. Jinými slovy, tyto prostředky by se "projedly". Nepomohl by Holetín přírodě více, kdyby se vůbec zajímal o možnosti, které mu dávají různé dotační fondy, fondy EÚ, postavil čističku odpadních vod, opravil kanalizaci, netoleroval černé skládky v okolí, třídil odpad atd., zkrátka se choval skutečně ekologicky?
Tomáš Rott, student Energetického ústavu VUT v Brně. 4.1.2006