1) Dopis poslanci
2) Otevřený dopis panu starostovi (13/01/2006)
3) Holetín chce větrné elektrárny ???
4) Kontrolní závěr NKÚ ke kontrole obnovitelných zdrojů
5) Stanovisko prezidenta
6) Ekologie - článek Ivana Breziny
7) Tady to roztočíme - článek Marka Šálka
8) Tošenovský: proč říkám ne větrným elektrárnám
10) Větrné elektrárny mohou poškodit trh i krajinu
11) Informační letáček firmy FORE
12) Anketa starosty obce
13) Zamyšlení nad projektem obřích větrných elektráren u Hlinska v Čechách.
14) PROČ OS BABÁKY ŘÍKÁ "NE " VĚTRNÝM ELEKTRÁRNÁM?

9) Politici varují před stíny větrných elektráren

Dne 12.2.2005 vyšel v MF Dnes článek s názvem Politici varují před stíny větrných elektráren, kde byla částečně citovaná paní poslankyně Mgr. Helena Mallotová (ODS) a pan poslanec Ing. Milan Ekert (ČSSD).

Dne 11. 2. 2005 byl projednáván vládní návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) /sněmovní tisk 529/ - druhé čtení.

K tomuto zákonu podala pozměňovací návrh paní poslankyně Mgr. Helena Mallotová. Navrhla, mimo jiné, aby se podpora podle tohoto zákona nevztahovala na výrobu elektřiny z větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu výrobny nad 0,5 megawattu." Tento pozměňovací návrh odůvodnila na půdě parlamentu takto:
"Chtěla bych tento svůj pozměňovací návrh odůvodnit. Dovolte mi, abych se na problematiku kolem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů podívala poněkud jinak, a to na základě více než čtrnáctiletých zkušeností s obdobným zákonem v Německu, kde v současnosti pracuje nejvíce větrných elektráren na světě.

Na počátku byly bohulibé cíle - slunce, vítr, voda, čistá energie, nulové emise, diverzifikace zdrojů, odstavení nenáviděných jaderných elektráren. Investoři přinášeli do většinou strukturálně slabých oblastí zemědělcům lukrativní nájemní smlouvy na 20 let, obcím vyhlídky na skvělé daňové příjmy. Větrná energie se zdá být požehnáním. Obce proto souhlasily s výstavbou dalších a dalších sloupů a zprvu samozřejmě jen tam, kde to mělo být únosné pro krajinu a pro životní prostředí. Elektrárny tedy rostly jako houby po dešti a pohříchu už ne jenom tam, kde přespříliš nevadily. A na narůstající protesty měli provozovatelé, mezi nimiž se kupodivu brzy objevují nejrůznější komunální bossové a funkcionáři a oni dobře placení zemědělci, většinou osvědčený recept - korupci. Za souhlas s provozem elektráren, a to už kdekoliv, dostávají obce nejrůznější vysoké finanční dary, nově vzniklé účelové nadace přispívají tu na to, tu na ono. Kdo by odolal? Vždyť jenom na pronájmu pozemků mohou jednotlivci vydělat víc než majitelé nejednoho menšího podniku. Vytvořila se zájmová skupina "peníze za krajinu". Celý projekt se vymkl kontrole.

A proč k tomu mohlo dojít? Energie z větrných elektráren získala privilegia, na jaká jiní výrobci elektřiny nemohou ani pomyslet. Stát jejich výrobcům zajišťuje pevné a značně subvencované ceny a garantuje vykoupení elektřiny. Navíc jsou investoři do těchto elektráren povzbuzováni ohromnými daňovými odpisy. Co na tom, že tak stát tratí jenom na daních ročně desítky, možná stovky milionů eur?

V tuto chvíli si s tímto politickým velkoprojektem ekonomové v Německu nevědí rady. Ani ministr hospodářství neprosadil výrazné omezení výstavby a provozu větrných elektráren, i když má v ruce několik nezávislých analýz renomovaných institucí, z nichž jasně vyplývá, že si ani tak bohatý stát, jako je Německo, výrobu takto dotované elektřiny nemůže dovolit. Provoz je nadále neudržitelný, a tak se pomalu omezují subvence, ne však v odpovídající míře. Odhady celkových nákladů na provoz jsou tak horentní, že si je tady ani netroufám uvádět, a platí je občan.

A co na to všechno ochránci životního prostředí, bojovníci za čistou energii, občané z postižených oblastí? Dávno vystřízlivěli. Ve dne v noci je ruší hluk rotorů, sloupy jim brání volně pohlédnout do krajiny, ve dne se po zemi míhá obrovský stín točících se listů elektráren. V noci jim nad hlavou blikají červená výstražná světla. Protesty nepomáhají. Je to vskutku boj s větrnými mlýny. V komunálních volbách výrazně vyhrávají nezávislí, kteří odmítají větrnou energii, a to na úkor významných politických stran, jako je SPD a CDU. Komunální politici, kteří byli zpočátku nadšeni novým zdrojem financí, však nemají sílu cokoliv změnit. Zákonodárci totiž dali provozovatelům těchto zařízení vysokými dotacemi bianko šek. Oproti střízlivým úvahám zvítězily v Německu před čtrnácti lety krásné, ale drahé iluze a vychytralost investorů, kteří vycítili svou příležitost. Měli bychom se poučit a nevydávat se stejnou cestou. Proto navrhuji, aby byly tyto obrovské větrné elektrárny z podpory vyloučeny a podporu obdržely pouze větrné elektrárny do výkonu 0,5 megawattu."

Další argumentaci k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Mallotové přednesl poslanec Ing. Milan Ekert .

"Krátké odůvodnění, které navazuje tak trochu na argumentaci, již tady přednášela paní kolegyně Mallotová, ovšem z poněkud jiných hledisek. Omezení větrných elektráren, na něž se bude vztahovat podpora podle zákona do výkonu 0,5 megawattu, je navrhováno s ohledem na ujednání Evropské úmluvy o krajině, kterou členské státy Rady Evropy podepsaly ve Florencii 20. října 2000, a v návaznosti na paragraf 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Větrné elektrárny s výkonem nad 0,5 megawattu dosahují značných výšek přesahujících většinou 100 metrů sloupu a dalších 40 až 50 metrů činí obvykle průměr vrtule. Tak vysoké stavby mají na většině území ČR, kde jsou v současné době umísťovány, a týká se to zejména horských oblastí, jednoznačně negativní dopad na krajinný ráz, tj. přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého území či oblasti. Přitom krajina požívá podle naší právní úpravy ochrany před zásahy snižujícími její estetickou a přírodní hodnotu.

Jsem si vědom existence směrnice 2001/77/ES, o podpoře elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu s elektřinou, která vstoupila v platnost 27. října 2001 a v níž bylo konstatováno, že v současné době je potenciál obnovitelných zdrojů energie v Evropském společenství využíván nedostatečně a podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je velkou prioritou společenství. Větrné elektrárny do výkonu 0,5 megawattu jsou proto rozumným kompromisem mezi ochranou krajiny, směrnicí 2001/77/ES, o podpoře elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů, a potřebami turistického ruchu. Investorům poskytují přiměřený zisk bez celkové devastace krajiny, jelikož nedosahují tak výrazných výšek a jsou striktně stavěny pouze v místech s přiměřenou rychlostí větru nad 5 metru za sekundu".