1) Dopis poslanci
2) Otevřený dopis panu starostovi (13/01/2006)
3) Holetín chce větrné elektrárny ???
4) Kontrolní závěr NKÚ ke kontrole obnovitelných zdrojů
5) Stanovisko prezidenta
6) Ekologie - článek Ivana Breziny
7) Tady to roztočíme - článek Marka Šálka
9) Politici varují před stíny větrných elektráren
10) Větrné elektrárny mohou poškodit trh i krajinu
11) Informační letáček firmy FORE
12) Anketa starosty obce
13) Zamyšlení nad projektem obřích větrných elektráren u Hlinska v Čechách.
14) PROČ OS BABÁKY ŘÍKÁ "NE " VĚTRNÝM ELEKTRÁRNÁM?

8) Tošenovský: proč říkám ne větrným elektrárnám

Tošenovský: proč říkám ne větrným elektrárnám
MF DNES, 19. září 2005

V současné době se rozvíjí diskuse v souvislosti s plánovanou masivní výstavbou větrných elektráren na území kraje, zejména v oblastech Jeseníků a Beskyd. Dosažení osmi procent výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010 je závazkem České republiky v rámci vstupu do EU. Je ovšem otázkou, zda jsou k dosažení této kvóty v našem kraji potřebné lesy stožárů s vrtulemi na hřebenech hor nebo zda se jí nedá dosáhnout spalováním biomasy, komunálního odpadu nebo důlního plynu, kterého má kraj nadbytek.

Nejvíce větrných elektráren je v současné době v Evropě v provozu v Dánsku, Německu a ve Velké Británii, ale po protestech občanů se tam nová zařízení tohoto druhu instalují výhradně v neobydlených oblastech na ostrovech a mělčinách v Severním moři. (viz 3), str. 1)

Odpor proti větrným elektrárnám stoupá i v Nizozemí, Rakousku a v Německu, odkud se firmy pokoušejí přemístit svá zařízení do České republiky a do dalších zemí střední a východní Evropy (viz 3), str. 6). Ano, mnohé z těchto u nás nabízených zařízení jsou beznadějně zastaralý "second hand".

Základní nevýhodou větrných elektráren na našem území je nevyrovnanost větrného proudění jak v průběhu roku, tak v průběhu jednotlivých dní, které způsobuje přerušování výroby elektrické energie a nutnost udržování v chodu náhradních zdrojů.

V praxi to tedy znamená, že se musejí naprázdno točit turbíny v klasických uhelných nebo jaderných elektrárnách, aby mohly být okamžitě zapnuty do sítě při výpadku větrných generátorů.

Dalším nepříjemným aspektem je hluk, způsobený otáčejícími se vrtulemi, a to jak ve slyšitelném spektru, kde dosahuje úrovně i přes 100 decibelů, tak zejména v pásmu tzv. infrazvuku, tedy pod hranicí slyšitelnosti. (viz 3), str. 3)

Výzkumy ve Velké Británii dokládají, že lidé, žijící do vzdálenosti zhruba jednoho a půl kilometru od větrných elektráren, velmi často trpí bolestmi hlavy, nevolností, nespavostí, stresem a depresemi, způsobenými právě infrazvukem a rušivými optickými efekty, vzniklými odrazem slunečních paprsků od rotujících listů vrtulí. Pro mnohé se život vedle větrných elektráren stal tak nesnesitelným, že se museli odstěhovat. (viz 4), str. 1 - 2)

Významný je i vliv na ptáky a netopýry, kteří jsou zejména v noci a za snížené viditelnosti usmrcováni vrtulemi. Ještě závažnější je skutečnost, že větrné elektrárny jsou překážkou při podzimních a jarních tazích ptáků. Trasy přeletů se v genech ptáků kódovaly po tisíciletí a jejich náhlé změny mohou způsobit trvalé škody v ptačích populacích. I na zvířata, žijící na zemi, která mají sluch citlivější než lidé, působí infrazvuk a vyhání je z jejich stanovišť. (viz 1), str. 11 a 2), str. 51 - 52)

Snad největší škody ale větrné elektrárny působí v krajině. Jestliže Jeseníky a Beskydy jsou chráněnými krajinnými oblastmi s dominantní úlohou cestovního ruchu, větrná energetika může tuto jejich funkci totálně zničit.

Např. v Dánsku poklesl v oblastech s větrnými elektrárnami počet turistů o 40%. (viz 1), str. 10) Větrná energetika pracovní místa nevytváří, protože větrníky pracují bez přímé obsluhy a na údržbu každého z nich je v průměru zapotřebí jeden den za rok (viz 1), str. 10), naopak - pracovní místa likviduje, zejména v cestovním ruchu. Větrné elektrárny rovněž způsobují takřka okamžitý pád cen pozemků a nemovitostí, stojících na dohled od nich, tedy v okruhu 30 až 50 kilometrů. (viz 1), str. 10 - 11)

Již od roku 1994 je rovněž prokázáno, že větrné elektrárny způsobují "stín", rušící nejen šíření televizního a rozhlasového vysílání, ale i radary a komunikační prostředky letadel. (viz 1), str. 8)

Firmy, zabývající se výstavbou větrných elektráren, nabízejí obcím finanční příspěvek ve výši zhruba 75.000 korun ročně za každý stožár, který obce na svém území povolí. Z krátkodobého hlediska je to pro malé obce jistě zajímavý příspěvek do obecního rozpočtu, jak jej ale hodnotit ve srovnání se zmařenými desítkami milionů korun, které stát, kraj, obce a soukromí podnikatelé investovali v Jeseníkách a v Beskydech do rozvoje cestovního ruchu?

Prameny informací:
1) Archives & Collections Society Report, Ontario, Kanada,
2) Birds and offshore wind farms: a hot topic in marine ecology (Ptáci a mořské větrné elektrárny: horké téma mořské ekologie), Klaus-Michael Exo, Wilhelmshaven, duben 2003
3) Stellungsnahme zur Errichtung von Windkraftwerken (Stanovisko ke zřizování větrných elektráren), European and Public Affairs Management, Salzburg, Rakousko, červen 2005
4) Wind farms 'make people sick who live up to a mile away' (Větrné elektrárny způsobují onemocnění lidí do vzdálenosti jedné míle), Catherine Milner, Telegrapf, leden 2004