1) Dopis poslanci
2) Otevřený dopis panu starostovi (13/01/2006)
3) Holetín chce větrné elektrárny ???
4) Kontrolní závěr NKÚ ke kontrole obnovitelných zdrojů
5) Stanovisko prezidenta
6) Ekologie - článek Ivana Breziny
8) Tošenovský: proč říkám ne větrným elektrárnám
9) Politici varují před stíny větrných elektráren
10) Větrné elektrárny mohou poškodit trh i krajinu
11) Informační letáček firmy FORE
12) Anketa starosty obce
13) Zamyšlení nad projektem obřích větrných elektráren u Hlinska v Čechách.
14) PROČ OS BABÁKY ŘÍKÁ "NE " VĚTRNÝM ELEKTRÁRNÁM?

7) Tady to roztočíme - článek Marka Šálka

01.09.2003 - 36/03 - Marek Šálek - str. 26

Tady to roztočíme

Vrtule za miliardy hrozí obsadit stráně Krušných hor

Zeměkoule se přehřívá, hladina stoupá a m y vás zachráníme. Zhruba s takovým sloganem se ucházejí o naši přízeň budovatelé větrných elektráren. Do Česka je lákají hlavně dotované výkupní ceny energie a zdevastovaná krajina severních Čech.

Novodobá historie českých větrných elektráren je tragikomická. Výpadky proudu při roztáčení vrtulí, zamrzání oleje v převodovkách, vykrádání strojoven, námrazy, odstávky, rezavění, stížnosti obyvatel na hluk, absence servisu, případně chronické bezvětří. Neutěšený výčet by mohl pokračovat. Na konci životopisu většiny turbín instalovaných po roce 1990 na sedmnácti tuzemských lokalitách lze nalézt stejné slovo: demontáž. A stejnou příčinu: mimořádně nízkou efektivitu. Například experimentální zařízení v Krušných horách (Dlouhá Louka) a v Jeseníkách (Mladoňov, Velká Kraš, Ostružná) vykazovala poměr průměrného a instalovaného výkonu na úrovni pouhých čtyř až devíti procent. "Takové plýtvání investicemi vyřazuje větrné zdroje ze soutěže o ekonomicky dostupnou výrobu elektřiny," zněla konstatování auditorů, kteří hodnotili první dekádu rozvoje větrných elektráren u nás. Výkupní cena jedné kilowatthodiny se v té době pohybovala kolem jedné koruny, české větrné elektrárny ji však nedokázaly vyrobit levněji než za pět až osm korun. "Vítr sice fouká zadarmo, ale elektřina z něj má zcela konkrétní cenu," připomíná jednoduchou pravdu Ladislav Tintěra z agentury SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energie). Přesto na konci letošních prázdnin oznámilo česko-britské konsorcium Czech Venti, že u nás hodlá do roku 2006 spustit 180 turbín za čtrnáct miliard korun (v přepočtu zhruba sedmdesát milionů za jeden kus).

Vítr v peněžence

Jak to, že ani fiasko vrtulí vztyčených v devadesátých letech neodradilo další zájemce o tak riskantní podnikání? Odpověď je třeba hledat v nevídaném technologickém pokroku, odstartovaném mezinárodním úsilím odvrátit globální oteplování. Ke snaze získávat víc elektřiny z obnovitelných zdrojů (jak předepisuje kjótský protokol) se navíc v poslední době připojuje český stát. Vládní kabinet například stanovil, že podíl "čisté" elektřiny by měl v roce 2010 činit osm procent (dnes necelá dvě procenta) a současně distributorům nařídil, že musejí od výrobců vykupovat zelený proud za trojnásobek (vítr) až šestinásobek (slunce) obvyklé ceny. Nařízení platí od 1. ledna 2002. Každý, kdo má slabost pro hledání takové výroby elektřiny, která za sebou nenechává zbourané vesnice, otrávený vzduch či radioaktivní odpad, se na invazi vrtulí těšil. Teď se však zdá, že nadšení není zcela namístě. Urychlí snad spuštění krušnohorských větrníků útlum hnědouhelné těžby? Zabrání výstavbě dalších atomových monster? "Rozhodně ne, pro to že budeme muset větrné turbíny zálohovat pro případ jejich výpadků způsobených bezvětřím, námrazou či vichřicemi," vysvětluje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. Plánovaných 180 krušnohorských vrtulí, každá s instalovaným výkonem 1,5 či 2 MW, by v případě nepřetržitého maximálního výkonu dokázalo vyrobit 320 MW (Temelín disponuje dvěma reaktory s kapacitou 1000 MW). Skutečný výkon Větrného parku Chomutov se však bude pohybovat nanejvýš okolo patnácti procent uvedené hodnoty. O návratnosti britské investice v severočeském pohraničí lze zatím jen snít či lhát, jedno je však jisté. Zatímco v regionech, které se staly symbolem pro vzestup větrné energetiky (hlavně německé Pobaltí a Dánsko) fičí téměř nonstop, české větrné mlýny se rentují výhradně v zimní sezóně.

Necháme se vycukat?

Elektřina z větru se uplatňuje na trhu jedině za předpokladu masivní státní podpory. Bez té se sice neobejde ani uhelná či atomová energetika, tím se však nezmenšuje celkové zklamání. Za zvýhodněné výkupní ceny pro výrobce "alternativní" elektřiny zaplatíme všichni: experti z ministerstva průmyslu a obchodu spočítali, že povinný výkup trojnásobně drahé elektřiny od firmy Czech Venti zdraží jednu kilowatthodinu minimálně o dvacet haléřů. Žádné protihodnoty v podobě útlumu špinavé či nebezpečné energetiky se však zřejmě nedočkáme. Mnohé další souvislosti se budou vyjevovat až s postupem času (a větru), nicméně o přijatelnosti stometrových stožárů pro českou krajinu a vlivu rotujících vrtulí na naši psychiku se můžeme přít už dnes. Předložený projekt zasahuje do katastru mnoha obcí a hovoří o nepravidelně rozptýlených, nejméně pět set metrů od sebe vzdálených sloupech. Jejich řídké rozmístění dokumentuje i následující údaj: vybudování Větrného park u Chomutov si vyžádá vyhloubení 150 kilometrů kabelových tras. Je to lepší, než kdyby se všechny stožáry natěsnaly jeden vedle druhého do jednoho či dvou chumlů? "Ještě jsem neviděl studii," brání se Václav Treml z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jednoznačnému soudu. Obecně horu je pro to, aby sloupy nezasahovaly do horizontu, problematické je prý rovněž umístění v sedlech, která slouží jako tahové cesty pro ptáky. Principiální odsudek pro větrné elektrárny však expert nemá. "Snažím se vyvarovat estetických soudů, je to věc osobního názoru. Někomu se vrtule líbí, někomu ne." Kdo by chtěl proti záměru firmy Czech Venti protestovat, může se odvolat na "krajinný ráz". V Krušných horách prý ovšem velkou šanci na úspěch nemá. Krajinářsky hodnotná jsou podle odborníků jen území s ustáleným osídlením a vzhledem. Po staletí drancované a vysídlované pohoří na severu Čech do této kategorie nepatří. "Rozpadající se sídla, zničené lesy, opuštěné doly a těžní věže," připomíná Treml současnou tvář Krušných hor. Další škody mohou větrné elektrárny působit na lidské psychice. Třílistová vrtule se pyšní průměrem osmdesát metrů, rychlost na jejích špičkách dosahuje 250 km/h (70 metrů za vteřinu!). Lidé žijící pod větrnými elektrárnami si stěžují mimo jiné na stroboskopický efekt způsobený odráženými paprsky slunce. Znepokojivý pohyb ocelového monstra bude v Česku umocněn tím, že vítr v pohraničních horách mění směr, takže vrtule budou častěji hledat vhodné natočení. Úlevu naopak přináší zjištění, že moderní větrníky už mají vyřešenou hrozbu katapultování námrazy do okolí: nejnovější vrtule jsou vyhřívané.

Virtuální etika

Přibližný obrázek, jak to může v Krušných horách vypadat, nabízejí Jindřichovice pod Smrkem ve frýdlantském výběžku. Od poloviny letošního května se na kopci za kostelem otáčejí dvě obří vrtule. Stály 63 milionů korun, z toho 28 milionů daroval obci stát prostřednictvím Fondu pro životní prostředí, stejná instituce poskytla bezkonkurenční půjčku 25 milionů (úrok 1,5 procenta). Za první tři měsíce "namlely" jindřichovické turbíny elektřinu za 450 tisíc korun, což by při prostém součtu znamenalo necelé dva miliony za rok. "Tady fouká až na podzim a na jaře," uklidňuje spoluobčany starosta Petr Pávek, který při slavnostním spuštění slíbil roční tržby šest milionů. Firma Czech Venti se chlubí tím, že pro svůj mnohonásobně nákladnější projekt nežádá peníze daňových poplatníků. Zaplatit jej hodlají britští investoři ze skupiny Virtual Utility, spolupráci oznámila zbrojovka BAE Systems, která se účastnila tendru na dodávku stíhaček pro českou armádu se svými gripeny. Konsorcium zatím postupuje tak, jak bývá v případech gigantických projektů zneklidňujících lidské duše a měnících tvář krajiny zvykem. Nabízí radnicím "úplatky", které několikanásobně přesahují možnosti obecního rozpočtu. Například Hora Svatého Šebestiána má získat od energetiků jednorázovou sumu 18,5 milionu korun, v dalších letech by podle předběžné dohody měla dostávat 250 tisíc korun za každou turbínu umístěnou ve svém katastru. "Naše podnikání má silný etický rozměr," tvrdí Antonín Rais, předseda představenstva společnosti Czech Venti. Při pohledu na stopy, které nejen na naší zemi zanechala energetika dvacátého století, jsou bělostné vrtule na štíhlých stožárech opravdu nezpochybnitelným pokrokem. Zvláště když mohou posloužit například globalizací těžce zkoušeným evropským farmářům jako přilepšení k obživě. Zhmotní-li se však ideál čistší elektřiny do podoby tak megalomanské, jakou představuje záměr jmenované firmy, přibývá důvodů k pochybnostem. Vždyť elektřiny máme dost: jen za loňský rok jsme vyvezli šestnáct procent celkové výroby, letošní export bude ještě vyšší.

Přeborníci větru
počet megavatů instalovaného výkonu

Německo 12 000
Španělsko 4800
USA 4700
Dánsko 2900
Indie 1700
Itálie 790
Nizozemsko 690
Velká Británie 550
Čína 470
celkem svět 32 000

Zdroj: firma Proventi

Pozn.: Kromě zvýhodněných výkupních cen mohou dnes provozovatelé větrníků vsadit i na jednu novinku: "bubliny" čistého vzduchu od nich budou nakupovat znečišťovatelé z celého světa (viz Bubliny na prodej, TÝDEN č. 32/03)