Vážení spoluobčané!

Společnost FORE z Třebíče plánuje v katastru obce výstavbu 4 větrných elektráren. Tyto elektrárny vyrábí Dánská firma VESTAS. Jedná se o větrnou elektrárnu, kde výška stožáru je 105m. Pro srovnání je to výška komínu v Hlinsku u sídliště. Průměr vrtule, která je třílistá, je 90m. Vzdálenost od Holetína je 900m a od Horního Babákova 600m. Účastníci, kteří se zúčastnili zájezdu do Rakouska, kde tyto elektrárny již řadu let stojí, konstatovali, že hlučnost elektráren je minimální. Společnost nabízí při projektu 4 elektráren 240 tisíc Kč ročně + DPH po dobu 15let. Obecní zastupitelstvo tento projekt schválilo. Proti výstavbě se vyslovilo Občanské sdružení H. Babáky (3 členové), kteří předložili petici, kde chtějí bojovat proti elektrárnám. Při veřejných zasedáních, které byly k těmto elektrárnám uspořádány, nebyly ze strany občanů naší obce závažné negativní připomínky. Je zajímavé, že v obcích, kde větrné elektrárny stojí, nemají občané problémy s hlukem ani negativními vlivy na životní prostředí.

František Kalous starosta

Proč potřebujeme větrné elektrárny

Větrné elektrárny vyrábějí čistou energii bez exhalací, odpadů a krajiny zdevastované uhelnými doly. Pomohou snížit české rekordní emise oxidu uhličitého a přispívají tak k odvrácení změny světového podnebí.
Česká republika způsobuje s asi 12 tunami na obyvatele jedny z nejvyšších exhalací oxidu uhličitého mezi všemi státy Evropské unie. Emise tohoto skleníkového plynu jsou hlavní příčinou globálních změn podnebí. Vědci se shodují, že budou mít za následek stále častější extrémní výkyvy počasí - vlny horka a sucha, nebo naopak přívalové deště a povodně či vichřice. Povedou ke zvednutí mořské hladiny a zatopení hustě osídlených pobřežních oblastí zejména v chudých zemích.
Atomové reaktory u nás zase každoročně vyrobí asi sto tun vysoce radioaktivních odpadů, které se musejí bezpečně izolovat od okolního prostředí na sto tisíc let - což zatím nikdo nedokáže. Jaderná energetika také přináší riziko jaderných nehod.
Světové zásoby fosilních paliv i uranu se ztenčují a neobnovují se. Lidstvo v nepoměrně kratším čase vyčerpává energetickou konzervu, která se pod zem ukládala desítky milionů let. Vítr je nám naopak k dispozici zdarma a v nevyčerpatelném množství. Společně s ostatními obnovitelnými zdroji energie nabízí řešení palčivých problémů současné energetiky.


Sociální a ekonomické přínosy

Obnovitelné zdroje vytvářejí na jednotku vyrobené energie několikrát více pracovních míst než konvenční energetika. Přinášejí prosperitu obcím a venkovským oblastem a přispívají k nezávislosti na dovozu paliv z nestabilních světových regionů.
Větrné elektrárny znamenají ekonomický přínos pro obce. Každá obec má právo rozhodovat o umístění větrných elektráren na svém území a může si s investorem dojednat výhodné podmínky. Může jít o každoroční, často nezanedbatelný finanční příspěvek do obecního rozpočtu, sníženou cenu elektřiny nebo i převedení vlastnictví jedné elektrárny z větší větrné farmy. Obec také může sama větrné turbíny provozovat, a profitovat tak přímo z prodeje čisté elektřiny. Část peněz tak vždy zůstává v místní ekonomice a neodteče do kapes velkých energetických společností.
Zahraniční zkušenosti ukazují, že větrná energetika dokáže na jednu vyrobenou terawatthodinu elektřiny vytvořit asi 450 pracovních míst. To je až čtyřikrát více než u výroby elektřiny z jádra nebo uhlí, dokonce i pokud započteme jeho těžbu. Podle studie zpracované Evropskou komisí bude sektor všech obnovitelných technologií v roce 2020 zaměstnávat přes 900 tisíc lidí.


Mýtus: Větrné elektrárny jsou hlučné

Zvuky, které větrné elektrárny vydávají, mají dvě příčiny: otáčející se mechanické prvky ve strojovně (zejména převodovka, generátor a další mechanismy) a proudění vzduchu kolem listů vrtule. Snižování hlučnosti patřilo mezi hlavní priority, na které se konstruktéři zaměřili. Moderní typy turbín už mechanické zvuky minimalizovaly. Některé větrné turbíny dokonce nemají ani relativně nejhlučnější část - převodovku. Také úprava povrchu i tvaru listů rotoru výrazně omezila aerodynamický hluk.

Nové technologie zmenšují hluk
Důvodem častých obav z hluku větrných elektráren jsou u nás patrně špatné zkušenosti s prvními, nepovedenými českými prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému vývoji jsou však současné elektrárny již o poznání tišší. Ostatně není nad osobní zkušenost: rozhodně lze každému doporučit návštěvu některé z nových větrných elektráren. Návštěvníci větrných farem jsou obvykle velmi překvapeni jejich tichým chodem.

Co je to hluk
Zvuk je změna tlaku rozeznatelná lidským sluchem. Je důležité rozlišovat mezi akustickým výkonem daného typu turbíny a hladinou hluku (takzvaného akustického tlaku) v konkrétním místě, kde je zvuk vnímán nebo měřen.
Akustický výkon udává výrobce turbíny na základě měření akreditované zkušebny. U moderních elektráren o výkonu 1MW činí zhruba 100 až 106 decibelů, podle typu turbíny a rychlosti větru, při němž je zvuk měřen. Měřitelný hluk u paty 100 metrů vysoké elektrárny tak bývá mezi 50 až 60 decibely.

Hygienické normy musí být dodrženy
Pokud mají větrné elektrárny stát v blízkosti obytných domů, je důležité nechat zpracovat odborný posudek - akustickou studii, která hodnoty od výrobce přepočte na hladinu slyšitelného zvuku v konkrétním místě. Výsledek musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku. Ty jsou ve venkovním prostoru obytných budov 50dB ve dne (6 až 22 hodin) a 40dB v noci.
Jestliže panují pochyby, zda turbíny limity dodržují, uskuteční se tzv. hygienické měření. Při něm se výsledky akustické studie ověřují přímo měřením hluku u nejbližších obytných domů. Měření musí porovnávat hluk z provozu větrné elektrárny s přirozených hlukem okolního prostředí, například vítr v korunách stromů, nad hlukem větrných elektráren. Naopak při mírném větru až bezvětří nehlučí ani větrné elektrárny, aerodynamický zvuk je slabý nebo je turbína úplně vypnuta.
Pokud by hrozilo překročení hygienických limitů hluku, lze situaci řešit pevným nastavením ovládacího programu elektráren.
Program za podmínek, kdy může dojít k překročení hlukový normy, sníží pomocí nastavení listů rotoru výkon elektrárny, případně ji vypne. Tyto podmínky jsou stanoveny v povolení provozu. Údaje o chodu se zaznamenávají, takže je nelze obcházet.
Avšak k dodatečnému vypínání větrných elektráren by ve skutečnosti vůbec nemělo dojít, neboť možný hluk musí vzít projektant v úvahu velmi pečlivě již během plánování. Orientačně lze odhadnout, že při instalaci jedné nové větrné elektrárny při dodržení bezpečné minimální vzdálenosti asi 400 metrů od zástavby, budou uvedené limity splněny.

Větrné farmy
Při výstavbě větrné farmy s více elektrárnami se úroveň hluku jednotlivých turbín nesčítá. Stupnice v decibelech je totiž logaritmická, stejně jako lidské vnímání hlasitosti zvuků. Při výstavbě druhé větrné turbíny e úroveň hluku orientačně zvýší jen o tři decibely, u tří elektráren to je asi o pět decibelů. V praxi má však největší vliv elektrárna nejbližší, protože hladina hluku s rostoucí vzdáleností rychle klesá.

Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí, že les ve vzdálenosti 200 metrů vydává při rychlostech větru 6-7 m/s přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti.

Infrazvuk?
Českým specifikem jsou velmi silné obavy z infrazvuku, který by větrné elektrárny měly vydávat. Patrně však infrazvuk bývá mylně zaměňován za hluk větrného proudění. Německý spolkový zdravotní úřad prováděl na toto téma podrobný výzkum. Výsledky měření prokázaly, že větrné elektrárny nevydávají žádné škodlivé zvuky takto nízké frekvence. Podobně nebyly zjištěny ani vysoké frekvence z oblasti ultrazvuku.

Britská nezávislá agentura MORI zkoumala veřejné mínění v okolí větrných farem ve Skotsku. Před zahájením stavby uvedlo dvanáct procent místních lidí, že se obává hluku Po dokončení a spuštění elektráren, kdy s nimi získali osobní zkušenost, je za hlučné označovala už jen dvě procenta dotázaných.

Postoje veřejnosti - podpora a nenaplněné obavy
V obcích, kde se plánuje stavba větrných elektráren, probíhají živé debaty o těchto projektech. Česká i zahraniční veřejnost stavbu těchto čistých zdrojů velkou většinou podporuje. Potvrdily to průzkumy veřejného mínění.

Veřejnost v ČR je pro větrné elektrárny
Nezávislá agentura TNS Factum provedla v roce 2004 pro Hnutí DUHA průzkum veřejného mínění. Nejprve prezentovala argumenty pro i proti větrným elektrárnám, a poté se ptala, co si dotázaní o těchto projektech myslí. Zjistila, že lidé turbíny velkou většinou podporují. Pro bylo 73%, proti je 18%. Zastánci větrné energetiky tedy čtyřikrát převažují odpůrce.

Obyvatelé v zahraničí také
V mnoha zemích západní Evropy se větrné elektrárny staví už od devadesátých let. Rozvoj tam tedy pokročil mnohem dál než u nás. Lidé si také na nový prvek kulturní krajiny mohli více zvyknout.



Souhrnné výsledky celkem 42 průzkumů veřejného mínění provedených ve Velké Británii mezi lety 1990 a 2002 ukázaly, že v průměru 77% britského obyvatelstva podporuje využívání větrné energie. Pouhých 9% se na ni dívá negativně.
Ve španělském kraji Navarra sledovali názory lidí řadu let, jak se větrná technologie rozvíjela. V roce 1995 zde bylo šest elektráren, podporovalo je 85% veřejnosti a proti bylo pouze jedno procento. Podobný poměr se potom udržoval také v dalších letech, zatímco turbín přibývalo. Roku 2001 jich už bylo 600. Poměr zastánců a odpůrců zůstal stejný, 85:1 procentu.

Mýtus: Větrné elektrárny zabíjejí ptáky a plaší zvěř
Pokud jsou větrné elektrárny dobře naplánované a postavené, nepředstavují pro ptáky a zvířata vážné nebezpečí.
Známé organizace zaměřené na ochranu přírody, například britská Královská společnost pro ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds) nebo Světový fond pro ochranu přírody (WWF) větrnou energetiku podporují, protože neznamená závažné ohrožení pro zvířata. Tím je mnohem více hrozba globální změny klimatu, v jejímž důsledku bude velmi pravděpodobně docházet ke ztrátě přirozených biotopů. Toto riziko pomáhají větrné elektrárny snižovat.

Malé nebezpečí pro ptáky
Někdy se o větrných elektrárnách mluví jako o velkých zabijácích ptáků. V České republice zatím stojí jen několik větrných elektráren a byla zpracována jen jediná ucelená studie na téma vlivu větrných elektráren na ptáky. Společně s podrobnými zahraničními průzkumy však podobné obavy nepotvrdila. Otáčející se lopatky pro letící opeřence riziko představují, avšak ne velké. Turbína je pro ně viditelná překážka, kterou oblétají, někdy i prolétají. Nebezpečnější je v noci nebo za mlhy, ale ani tehdy nebyly zaznamenány fatální důsledky. Ani případný střet s otáčející se lopatkou nemusí končit tragicky, přestože její obvodová rychlost na koncích dosahuje až 200 kilometrů v hodině. Kamery zaznamenaly, že vzduchový polštář okolo lopatky dokáže ptákem smýknout, aniž by ho zranil či usmrtil.
Zmíněná britská prestižní Královská společnost pro ochranu ptáků provedla měření na větrných farmách ve Walesu a dospěla k závěru, že na každých deset tisíc ptáků, kteří proletí přes větrnou farmu, dojde pouze k jedné smrtelné kolizi. Přepočteno na jednu vrtuli, jde maximálně o jeden až dva střety za rok. K podobným výsledkům dospěly studie uskutečněné v USA (2,19 smrtelné kolize na turbínu za rok), Finsku (0,2), Španělsku (0,13) a v dalších zemích.

Nepotvrzené obavy
Britská nezávislá agentura MORI provedla průzkum mezi obyvateli okolí několika větrných farem. Průzkum zejména porovnával jejich očekávání se zkušenostmi po uvedení elektráren do provozu. Výzkumníci se proto místních lidí zeptali na totéž dvakrát: nejprve před stavbou turbín a poté po jejich spuštění. Celých 12% obyvatel předem očekávalo problémy s hlukem. Po zahájení výroby si na něj však stěžovala pouhá dvě procenta respondentů. Z 27% na 12% také klesl počet lidí, kterým vadil vliv větrných farem na krajinný ráz.

Zdroj:
Sdružení Calla a Hnutí DUHA; Větrné elektrárny: mýty a fakta; České Budějovice - Brno, prosinec 2004

Vážení spoluobčané!

Předali jsme vám tímto informace o větrných elektrárnách. Obecní zastupitelstvo výstavbu větrných elektráren podporuje. Rádi bychom znali také vaše stanovisko k tomuto tématu, proto vás žádáme o vyplnění přiloženého dotazníku. Odevzdat jej můžete v obchodě u Zemanů, na obecním úřadě a v obchodě u paní Kavkové do 20. prosince 2005.
Na většinový názor občanů bude při konečném rozhodování o výstavbě brán zřetel.
Za vaše vyjádření děkujeme.

Obecní zastupitelstvo