| Věděli jste, že .... ... výkonná včelí matka naklade ročně 200 000 vajíček? Ve vrcholném období vývoje včelstva denně naklade až dvojnásobek své vlastní váhy. Například slepice, kdyby se chtěla vyrovnat včelí matce, musela by denně snést asi 25 vajec. ... že i Češi významným způsobem ovlivnili historii včelařství? Medomet, který se používá k vytáčení medu, je totiž vynálezem jistého majora Františka Hruschky. Ten v roce 1868 objevil, že je možno využít odstředivé síly k získání medu z plástů. Do té doby včelaři získávali med vykapáním vylisováním nebo vyvařením voštin.. ... hlavní význam včel nespočívá v tom, že nám poskytují med a jiné produkty, nýbrž v jejich schopnosti opylovat hmyzosnubné rostliny? Pokud hodnotíme ekonomický přínos včelařství, tak 80-90% připadá pěstitelům plodin (zemědělci, sadaři, zahrádkáři) a 20-10% chovateli včel. Pokud tedy včelař získá med za 100 Kč, znamená to, že opylením rostlina sromů "způsobily" včely užitek ve výši 500 - 1 000 Kč.. ... k získání 1 kg medu musí včely navštívit alespoň 5 milionů květů?. ... při opylení včelami se zvýší výnos řepky olejné o 5 - 55% ?. ... včela má celkem pět očí? Dvě velké, složené (to jsou ty které běžně na včele vidíme) "používá" na dálku, tři malé, umístěné "na čele" do trojúhelníku "má na blízko". |
12 medových přikázání
2. Nádobu s medem uzavíráme vždy dobře těsnícími víčky. Chráníme jej tak před vzdušnou vlhkostí, která může narušit jeho horní vrstvy až do té míry, že začne kvasit. Med je totiž silně hygroskopický. 3. Med uchováváme na chladném a suchém místě. Med se nemá skladovat v chladničkách při nízkých teplotách, protože urychlují krystalizaci cukru v medu. Nejvhodnější je teplota 15 0C, ale krátkodobě vyhoví i teplota pokojová. 4. Med by neměl být vystaven dennímu světlu a tím spíš ho chráníme před přímými slunečními paprsky. 5. Podlehne-li med granulaci (rozvrstvení na část tekutou a na hrubé krystaly), postavíme nádobu se ztuhlým medem do teplé vody (do 25° C) a mícháme s ním tak dlouho, až krystaly zmizí a med se změní opět v jednolitou masu. 6. Každý pravý med časem krystalizuje, některý dříve, jiný později. Krystalizací se však hodnota medu, chuť ani vůně nemění. Zkrystalizovaný med je vhodný ke slazení teplých nápojů i jako pomazánka. Potřebujeme-li med v tekutém stavu, stačí ponořit sklenici s medem do vodní lázně teplé do 45°C a za krátkou dobu budeme mít med v původním stavu. Na vyšší teplotu však med neohříváme, protože by tím ztratil svou biologickou hodnotu. 7. Medem můžeme nahradit část cukru nebo celou dávku cukru uváděnou v předpisech. 1 litr medu váží 1,25 kg a jeho celková sladkost je 75 procent sladkosti cukru. Proto používáme-li med na pečení, použijeme ho o polovinu více než určují předpisy, v nichž je uveden cukr. 8. Med má ve zvýšené teplotě karamelizující vlastností, proto veškeré druhy pečeného cukroví s přísadou medu nebo na samém medu mají temnější barvu. 9. Při pečení z medu je třeba pokaždé přidat ? lžičky jedlé sody, která současně neutralizuje kvasy obsažené v medu a zkypří těsto. 10. Při pečení medového těsta je třeba teplotu při pečení zvýšit o 15 0C, než je uvedeno při pečení s cukrem. 11. Včelí med, zejména světlý a chuťově lahodnější, se používá při pečení chleba, housek a různého snídaňového pečiva. Pečivo s přísadou medu je zvlášť rozšířeno v Jižní a Severní Americe. Toto pečivo je chutnější a déle vydrží čerstvé a svěží. 12. Při zařazování medu do jídelníčku je třeba brát v úvahu, že med je vysokoenergetická potravina. Za rozumnou dávku ve výživě dětí se pokládá 30 g denně, u dospělých nemá denní dávka přesáhnout 100 g. Kalorická hodnota 100 g medu je 303 kcal. |